Včelařská konference

Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
Tipuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.

Zkuste si pořídit kočku a jsem přesvědčený,že myši zmizí.Záleží vlastně také,kdo kde ty včelstva má umístěné.Zda na zahradě doma či mimo katastr.Mě se kočky velmi rády zdržují na suchu pod stojany nástavků,kde jsem jim dal na válení kus starého molitanu.Myš jsem nikdy v úlu neměl.Ale třeba si také dělají zálusk na dotěrné sýkorky.

1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.


1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní, končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.

2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný zápach).

3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné.
Wikipedia:
"Výživa
V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".

Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely neobsadajú plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Hlavi?ky v?el na dn? ?lu
> Datum: 07.12.2011 11:37:18
> ----------------------------------------
> 1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají
> další potomstvo.
> 2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní
> svaly, takže by měl zbýt zbytek.
> 3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v
> tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši
> stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží.
> Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co
> spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.
>
>
> 1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní,
> končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a
> denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy
> (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.
>
> 2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po
> vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný
> zápach).
>
> 3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši,
> aby to nebolo osobné.
> Wikipedia:
> "Výživa
> V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo
> obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských
> oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".
>
> Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na
> peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný
> materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely
> neobsadajú plásty
>
>
>

"K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné. "

Nebral bych to tak teoreticky. Drobnou škodnou v úlech bych rozdělil a rejsky a na myšovité hlodavce.
Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.
Z toho hraboši a hryzci by se do úlů dostávat neměli, protože žijí výhradně pod zemí. V úlech potom škodí myši a myšice. Myšice asi podstatně víc, to jsou ty velké žluté "myši" s černým pruhem na zádech, velkou hlavou a očima. Ty žijí v lesích a křovích a rády v křoví špélhají a skáčou tam a na větvích loví hmyz. Takže včely jsou pro ně přirozenou potravou a nejčastější umístění úlů vhodný biotop.
Do úlů se potom zřejmě mohou podívat i potkani, pokud jsou úly někde blízko místa, kde žijí.
Tihleti myšovití možná preferují rostlinnou potravu, ale jinak žerou všechno. V nouzi klidně požerou i jedince zabitého v pasti.

Co se týká zahrady, nezáleží rozšíření těch hlodavců ani tak na kočkách, co tam jsou, ale na prostředí té zahrady. Na nějaké pořád sekané a pečlivě udržované zahradě bude hlodavců velmi málo, protože tam mají málo potravy i krytu. Na neudržované "přírodní" jich bude podstatně víc. Vhodný kryt pro hlodavce bude i pod podlahami včelínů.

Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.

No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš je úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.

Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj mne. Anton

Myšice mi už zdecimovali nejdeno včelstvo. Na jaře jsem jednu osobně
vyhodil. Bylo mi jí líto zabít a tak jsme ji nechal utéci.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 07, 2011 3:46 PM
Subject: Re: Hlavičky včel na dně úlu


> Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já
> pamatuji.
>
> No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš
> je
> úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú
> taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.
>
> Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných
> domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od
> obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom
> životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky
> sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj
> mne. Anton
>

Já taky,vždycky, když jsem viděl nebo chytil nějakého hlovace v souvislosti s úly, byla to vždy myšice. Jednou na podzim jsem našel chcíplou myšici dokonce v česně ještě předtím, než jsem je stihl zůžit na "protimyší" velikost, asi byla nějaká včelka příliš živá.
Myšice mám i na zahradě u domu.

Kapitolou samou o sobě jsou myšice ve včelíně v lese. Obvykle se přes léto namnoží a v zimě při dlouhodobé sněhové pokrývce potom zřejmě významná část jejich populace zase hladem pomře a tak tam v zimě nerušeně řádí. Hladové dokáží rozhryzat každý měkký materiál. Kožené rukavice, mýdlo....jediná možnost, jak takové věci mají v lese přes zimu vydržet, je je zavřít do plechu nebo do dřeva se sílou stěny aspoň 2 cm. Dokáží se dostat na každou poličku nebo i za trám hned pod stropem.... Tenčí vrstvu dřeva, sololit, pokud za ním něco cítí, prohryžou. Dna úlů jakbysmet, plastové pletivo je pavučina, kovové je nezbytné. Hobrové nástavky kdoví jak by obstály. Plásty snad jedině čisté panenské bez jakýchkoliv známek pylu a cukru.... Myš usmrcená v pasti se během pár dnů promění v ohlodanou kostru s troškou srsti....
A co nesežerou a je trochu měkké a v silnější vrstvě, v tom si udělají hnízdo a hned vedle záchod. Uteplivky, filcové, slaměné, polystyren....

Asi hodně záleží na okolním prostředí neboli na biotopu, ve kterém je ten včelín nebo úly, jak moc je vhodný pro život hlodavců a kterých.